MPD a Android

Jak jsem již uvedl v počátku seriálu, server nemusíme ovládat pouze konvenčními prostředky, programy na stejných nebo jiných PC. Jako alternativa k ostatním klientům se může třeba hodit i ovládání nebo přehrávání na mobilním zařízení. Vyzkoušel jsem prvního klienta který mě cvrnkl do nosu v marketu, a fungoval velice dobře. I když pravda později jsem ho vyměnil za jiný, který byl ještě o kousek lepší.

(celý příspěvek…)

Sonata a XFCE plugin

V případě, že někomu nevyhovuje řádkový CLI klient MPC, který jsem představil v minulém dílu, nebo ho třeba používá pouze pro zkratky k multimediálním klávesám své klávesnice, je možné samozřejmě využít nějaký grafický z nepřeberného množství klientů, které se dají z Internetu stáhnout. Vybral jsem si jeden, velice lehký, dobře funkční a také GTK+ vzhledem, se ke XFCE dobře hodící. (celý příspěvek…)

Přehrávač MPC

Klient Music Player Command (dále MPC) je nejjednodušší klient pro MPD. Nemá žádné rozhraní, všechna činnost se odehrává jen v příkazovém řádku. Přesto a nebo právě proto je ovládání velice intuitivní a jednoduché a za pět minut si na něj zvyknete.

Článek navazuje na minulý, kde jsme si nakonfigurovali MPD.

(celý příspěvek…)

Zprovozňujeme MPD

Na rozdíl od mého minulého hudbou naladěného rychlého testu řádkových přehrávačů se dnes podíváme na velice netradiční, ale přesto velice zajímavý hudební přehrávač. No, on je vlastně hodně divný, jelikož nemá žádné rozhraní na ovládání… ale co byste taky čekali, když je jeho název Music Player Daemon (dále MPD). Ano správně, je to pouze démon, neboli služba, a ovládat se tedy musí jinou aplikací. Samozřejmě princip klient-server není až tak neobvyklý v hudebním světě, ale striktní oddělení serveru od klienta je, myslím, zcela výjimečné. (celý příspěvek…)

Poprvé jsem jej zkoušel v roce 2007 a kvalita obrazu při nízkém bitrate mi vyrazila dech. Tak jsem si řekl, že se na něj opět podívám (po zklamání s wavelet video kodeky Dirac a Schroedinger). Tehdy uměl tímto kodek kódovat Avidemux, dnes to bohužel už neumí. Jediný software, který ještě kodek SNOW podporuje, je tak Mencoder. Kodek SNOW je vyvíjen v rámci projektu ffmpeg už poměrně dlouho a stále ještě není k dispozici ve finální verzi. Navíc to vypadá, že vývoj stagnuje (proč proboha Xiphophorus Foundation zrušila vývoj kodeku Tarkin ve prospěch kodeku Theora?). (celý příspěvek…)

Pokud jste ještě nedávno hledali jednoduchý přehrávač hudby v Linuxu, který toho umí hodně, byl amaroK 1.4 jasnou volbou. Jenže vývoj jde dál a současný amaroK druhé řady už nemá zdaleka tak jednoduché a intuitivní uživatelské rozhraní jako tehdy a navíc instalace amaroku 1.4 do prostředí KDE 4 není možná. Proto vznikl projekt Clementine, který se snaží přinést amaroK 1.4 do prostředí KDE 4. V současné stabilní verzi Clementine toho ještě hodně neumí, ale i tak je to již nyní vynikající přehrávač hudby, který přehraje bez problémů soubory MP3, WMA, OGG i M4A, které umí také otagovat. Rovněž si poradí i s internetovými rádii. Bohužel přenosné přehrávače zatím obsloužit neumí. A jako každý jiný přehrávač umí spravovat hudební knihovnu. Pokud přecházíte z prostředí Windows, je dobrou volbou za přehrávač Winamp, i když video nepřehraje.

V Sabayonu jej snadno nainstalujete pomocí Sulfuru, hledejte balíček clementine. Pokud používáte Sabayon 5.2 s desktopem KDE, je Clementine již v základní instalaci. Clementine můžete používat i v GNOME, XFCE a dalších desktopech.

Uživatelské rozhraní

Je velice jednoduché, rozdělené na dva panely. Vlevo jsou zdroje hudby a vpravo je playlist. Stačí přetáhnout položku levým tlačítkem myši ze zdrojů hudby do playlistu vpravo a můžeme začít hrát.  Rozhraní si popíšeme blíže:

1. zdroj hudby – zde si můžeme vybrat mezi lokálními soubory (Files), internetovým rádiem (Radio) nebo hudební knihovnou (Library). Hudební knihovnu vytvoříte snadno, kliknutím levým tlačítkem myši se otevře okno, kde vyberete adresáře, které bude Clementine spravovat ve své hudební knihovně. Hudební knihovna je pak uspořádaná dle autorů, kliknutím na autora se zobrazí seznam alb.
2. ovládání pohybu po souborovém systému se hodí pokud budete chtít přehrát soubory, které nejsou ve Vaší hudební knihovně.
3. pokud kliknete na Settings → Configure Clementine, zobrazí se okno s nastavením přehrávače. Na kartě Notifications můžete nastavit oznamování o přehrávané skladbě (kde se má zobrazit a na jak dlouho) a zda oznamovat změnu hlasitosti. Na kartě Music Library můžete přidávat nebo odebírat adresáře, které bude spravovat hudební knihovna Clementine. Na kartě Last.FM se přihlásíte k Last.FM a můžete tak v Clementine přehrávat rádia, které tato služba poskytuje.
4. lišta playlistu – pokud na ni kliknete pravým tlačítkem myši, můžete si vybrat, které informace o skladbách se budou zobrazovat. Pokud v playlistu kliknete na skladbu pravým tlačítkem myši a vyberete Edit track information můžete upravit tag dané skladby, což lze i hromadně, pokud označíte v playlistu více skladeb najednou (pomocí kláves Ctrl nebo Shift).
5. toto tlačítko vyčistí obsah playlistu.
6. základní ovládání přehrávání skladeb v playlistu. Pokud kliknete na šipečku vedle tlačítka Stop, zobrazí se více možností, jak přehrávání ukončit.
7. zde můžete navolit oblíbenost jednotlivých skladeb, zda se Vám líbí (srdíčko) nebo nelíbí (kolečko).
8. opakované přehrávání – zde si můžete navolit, zda se bude opakovaně přehrávat skladba, album nebo celý playlist.
9. náhodné přehrávání – zde si můžete navolit, zda se náhodně bude vybírat z jednoho alba či z celého playlistu.
10. ovládání hlasitosti – pokud umístíte kurzor myši na ukazatel hlasitosti, můžete hlasitost ovládat kolečkem myši.

Internetová rádia

Pokud máte nastaven a zaplacen účet na Last.FM, můžete rádia streamovaná touto službou poslouchat pomocí Clementine. Tuto službu nastavíte v nabídce Settings → Configure Clementine na kartě Last.FM. Zde zadejte přihlašovací jméno a heslo ke službě Last.FM a zaškrtněte Scrobble tracks that I listen to. Při dalším spuštění Clementine se heslo již nevypisuje. Přejděte na panel zdroje hudby a klikněte na Radio, vyberte Last.FM a vyberte si dle jednotlivých kategorií. Přehrávání vybrané položky spustíte přetažením myší ze zdrojů hudby do panelu playlistu.

Rádia služby SomaFM jsou k dispozici zdarma. Klikněte pravým tlačítkem myši na SomaFM a vyberte Refresh channels, tím se zobrazí seznam rádií.

Pokud znáte adresu streamu Vašeho oblíbeného rádia, můžete si jej do Clementine přidat ručně. Klikněte pravým tlačítkem na Your radio streams a vyberte Add another stream. Objeví se okno, kam stačí zadat adresu streamu. Bohužel, ne všechny takto zadané rádia v Clementine fungují. Na vylepšování této funkce se ale pracuje.

Závěrem

Osobně musím říct, že jsem z Clementine nadšený a to i přesto, že toho ještě moc neumí. Problémová jsou internetová rádia, rovněž u některých souborů WMA mi Clementine nezobrazí tagy. Některé funkce chybí jako například ekvalizér (bude ve verzi 0.3), správa přenosných zařízení nebo ovládání pomocí klávesových zkratek. Na tomto všem se ovšem pracuje a vývoj Clementine probíhá velice rychle.

Má hudební sbírka je velmi rozsáhlá a stále přirůstá. A tak hledám stále technologicky vyspělejší audio kodeky, které mi poskytnou poslouchatelnou kvalitu (nejde mi o high-end) při co nejnižší velikosti hudebních souborů. Ano, dnes sice je internet rychlejší a i harddisky mají čím dál větší kapacitu, ale třeba můj harddisk 1,5 TB mi pomalu začíná být těsný (kde jsou ty doby, kdy harddisk měl jen 750 MB?). Navíc si myslím, že menší soubory jsou praktičtější, snadněji se s nimi manipuluje, stahování je mnohem rychlejší a do flash paměti přehrávače se toho více vejde. Navíc se praktičtěji zálohují. Proč mít 20 CD s MP3, když mohu mít jen jedno dvouvrstvé DVD s M4A?

Níže tedy uvádím základní informace o kodecích rodiny HE-AACv2, které jsou podle mně momentálně pro tyto účely v současné době nejlepší. Jak je to s nimi v Linuxu a kde je získat? Vezmu to kodek po kodeku. Výčet jistě není kompletní a uvítám jakékoli odkazy na další kodeky z této rodiny. (celý příspěvek…)

Video kodek x264 je momentálně, co se kvality výsledného obrazu týče, nejlepším video kodekem, který lze v Linuxu použít. Podává dobrý obraz v plném rozlišení DVD i při poměrně nízkém bitrate (kolem 875 kbps) i ve výchozím nastavení, které používá Mencoder a s ním i jiný software (např. K9copy). Zvědavost mi nedala a tak jsem si pohrál s jeho nastavením ve snaze vymačkat z něj co nejkvalitnější obraz při co nejnižším bitrate, ale při plném rozlišení DVD, jest 720×576 pixelů.

Pokud chcete tento kodek použít v Sabayonu, je třeba nainstalovat následující balíčky: x264 a jeho závislosti, dále gst-plugins-x264 a nebo mediastreamer-x264. Mencoder je součástí balíčku mplayer. (celý příspěvek…)