Na konci září byly uvolněny ISO obrazy instalačních médií nové verze Sabayon Linuxu s pořadovým číslem 5.4. Stahovat můžete na mirrorech uvedených zde na této stránce.

Momentálně jsou k dispozici čtyři edice pro 32-bit a 64-bit architekturu. Edice K obsahuje desktop KDE 4.5.1 (KDE 4.5.2 se chystá, brzy čekejte v updatech) a dále edice G, která obsahuje desktop GNOME 2.30 (včetně GNOME shellu). Edice CoreCDX obsahuje desktop Fluxbox a edice SpinBase s rozhraním příkazového řádku, jsou vhodné zejména pro použití na servery.

Ostatní edice se teprve chystají. Enjoy 🙂

Určitě jste o něm již něco slyšeli nebo četli. Linux. Asi víte, že patří do stejné kategorie programů jako Windows, tedy mezi operační systémy. A asi též víte, že není stejný jako Windows. Možná Vás napadlo jej jen tak ze zvědavosti vyzkoušet, podívat se na vlastní oči jak ten Linux vypadá a co všechno umí. Ale jak na to? Jak to udělat aniž by jste museli něco na svém současném počítači změnit? Zde uvedený návod Vám v tomto pomůže a krok za krokem Vás provede až do samotného cíle. A co Vás to bude stát? Jen trochu času a cca 10 GB volného místa na harddisku.

Asi též víte, že Linux není jen jeden, ale je ho hned několik variací, kterým se říká distribuce. A jak se liší Linux od Windows, tak se jednotlivé distribuce liší sami mezi sebou. Tento návod je určen pro jednu z těchto distribucí, která se jmenuje Sabayon. Je to italská distribuce, ale nemusíte se bát, umí velmi dobře česky. A jak má Linux několik distribucí, tak i jednotlivé distribuce mají několik edicí. Třeba Sabayon má čtyři edice, které se od sebe odlišují použitým desktopem. Velmi zjednodušeně řečeno, liší se od sebe vzhledem a způsobem ovládání. My budeme dále pracovat s edicí Sabayonu s desktopem KDE (to je zkratka od K Desktop Environment).

Tož konec teorie a teď praxe. Klikněte na tlačítko Více … (celý příspěvek…)

5. 6. 2010 byly uvolněny ISO obrazy nové verze Sabayonu s pořadovým číslem 5.3. Stahovat můžete z mirrorů uvedených zde na této stránce (klikněte na Stáhnout Sabayon linux).

Sabayon 5.3 vyšel celkem v šesti edicích. ISO obrazy jsou určené pro každou architekturu zvlášť (32 bit = x86 a 64 bit = amd64).

edice K – obsahuje desktop KDE

edice G – obsahuje desktop GNOME

edice XFCE – obsahuje desktop XFCE (vhodná pro starší počítače)

edice LXDE – obsahuje desktop LXDE (vhodná pro netbooky)

edice Core CDX – obsahuje minimalistický desktop Fluxbox

edice Spin Base – je ultraminimalistická edice bez grafického uživatelského prostředí

Sabayon 5.3 obsahuje opět novější jádro (2.6.34), novější software a zejména nový grafický instalátor. Po stáhnutí obrazu doporučujeme překontrolovat obraz pomocí kontrolního součtu MD5, vyhnete se tím spoustě problémů při instalaci i samotném provozu Sabayonu na svém počítači. Enjoy 🙂

Poprvé jsem jej zkoušel v roce 2007 a kvalita obrazu při nízkém bitrate mi vyrazila dech. Tak jsem si řekl, že se na něj opět podívám (po zklamání s wavelet video kodeky Dirac a Schroedinger). Tehdy uměl tímto kodek kódovat Avidemux, dnes to bohužel už neumí. Jediný software, který ještě kodek SNOW podporuje, je tak Mencoder. Kodek SNOW je vyvíjen v rámci projektu ffmpeg už poměrně dlouho a stále ještě není k dispozici ve finální verzi. Navíc to vypadá, že vývoj stagnuje (proč proboha Xiphophorus Foundation zrušila vývoj kodeku Tarkin ve prospěch kodeku Theora?). (celý příspěvek…)

Pokud jste ještě nedávno hledali jednoduchý přehrávač hudby v Linuxu, který toho umí hodně, byl amaroK 1.4 jasnou volbou. Jenže vývoj jde dál a současný amaroK druhé řady už nemá zdaleka tak jednoduché a intuitivní uživatelské rozhraní jako tehdy a navíc instalace amaroku 1.4 do prostředí KDE 4 není možná. Proto vznikl projekt Clementine, který se snaží přinést amaroK 1.4 do prostředí KDE 4. V současné stabilní verzi Clementine toho ještě hodně neumí, ale i tak je to již nyní vynikající přehrávač hudby, který přehraje bez problémů soubory MP3, WMA, OGG i M4A, které umí také otagovat. Rovněž si poradí i s internetovými rádii. Bohužel přenosné přehrávače zatím obsloužit neumí. A jako každý jiný přehrávač umí spravovat hudební knihovnu. Pokud přecházíte z prostředí Windows, je dobrou volbou za přehrávač Winamp, i když video nepřehraje.

V Sabayonu jej snadno nainstalujete pomocí Sulfuru, hledejte balíček clementine. Pokud používáte Sabayon 5.2 s desktopem KDE, je Clementine již v základní instalaci. Clementine můžete používat i v GNOME, XFCE a dalších desktopech.

Uživatelské rozhraní

Je velice jednoduché, rozdělené na dva panely. Vlevo jsou zdroje hudby a vpravo je playlist. Stačí přetáhnout položku levým tlačítkem myši ze zdrojů hudby do playlistu vpravo a můžeme začít hrát.  Rozhraní si popíšeme blíže:

1. zdroj hudby – zde si můžeme vybrat mezi lokálními soubory (Files), internetovým rádiem (Radio) nebo hudební knihovnou (Library). Hudební knihovnu vytvoříte snadno, kliknutím levým tlačítkem myši se otevře okno, kde vyberete adresáře, které bude Clementine spravovat ve své hudební knihovně. Hudební knihovna je pak uspořádaná dle autorů, kliknutím na autora se zobrazí seznam alb.
2. ovládání pohybu po souborovém systému se hodí pokud budete chtít přehrát soubory, které nejsou ve Vaší hudební knihovně.
3. pokud kliknete na Settings → Configure Clementine, zobrazí se okno s nastavením přehrávače. Na kartě Notifications můžete nastavit oznamování o přehrávané skladbě (kde se má zobrazit a na jak dlouho) a zda oznamovat změnu hlasitosti. Na kartě Music Library můžete přidávat nebo odebírat adresáře, které bude spravovat hudební knihovna Clementine. Na kartě Last.FM se přihlásíte k Last.FM a můžete tak v Clementine přehrávat rádia, které tato služba poskytuje.
4. lišta playlistu – pokud na ni kliknete pravým tlačítkem myši, můžete si vybrat, které informace o skladbách se budou zobrazovat. Pokud v playlistu kliknete na skladbu pravým tlačítkem myši a vyberete Edit track information můžete upravit tag dané skladby, což lze i hromadně, pokud označíte v playlistu více skladeb najednou (pomocí kláves Ctrl nebo Shift).
5. toto tlačítko vyčistí obsah playlistu.
6. základní ovládání přehrávání skladeb v playlistu. Pokud kliknete na šipečku vedle tlačítka Stop, zobrazí se více možností, jak přehrávání ukončit.
7. zde můžete navolit oblíbenost jednotlivých skladeb, zda se Vám líbí (srdíčko) nebo nelíbí (kolečko).
8. opakované přehrávání – zde si můžete navolit, zda se bude opakovaně přehrávat skladba, album nebo celý playlist.
9. náhodné přehrávání – zde si můžete navolit, zda se náhodně bude vybírat z jednoho alba či z celého playlistu.
10. ovládání hlasitosti – pokud umístíte kurzor myši na ukazatel hlasitosti, můžete hlasitost ovládat kolečkem myši.

Internetová rádia

Pokud máte nastaven a zaplacen účet na Last.FM, můžete rádia streamovaná touto službou poslouchat pomocí Clementine. Tuto službu nastavíte v nabídce Settings → Configure Clementine na kartě Last.FM. Zde zadejte přihlašovací jméno a heslo ke službě Last.FM a zaškrtněte Scrobble tracks that I listen to. Při dalším spuštění Clementine se heslo již nevypisuje. Přejděte na panel zdroje hudby a klikněte na Radio, vyberte Last.FM a vyberte si dle jednotlivých kategorií. Přehrávání vybrané položky spustíte přetažením myší ze zdrojů hudby do panelu playlistu.

Rádia služby SomaFM jsou k dispozici zdarma. Klikněte pravým tlačítkem myši na SomaFM a vyberte Refresh channels, tím se zobrazí seznam rádií.

Pokud znáte adresu streamu Vašeho oblíbeného rádia, můžete si jej do Clementine přidat ručně. Klikněte pravým tlačítkem na Your radio streams a vyberte Add another stream. Objeví se okno, kam stačí zadat adresu streamu. Bohužel, ne všechny takto zadané rádia v Clementine fungují. Na vylepšování této funkce se ale pracuje.

Závěrem

Osobně musím říct, že jsem z Clementine nadšený a to i přesto, že toho ještě moc neumí. Problémová jsou internetová rádia, rovněž u některých souborů WMA mi Clementine nezobrazí tagy. Některé funkce chybí jako například ekvalizér (bude ve verzi 0.3), správa přenosných zařízení nebo ovládání pomocí klávesových zkratek. Na tomto všem se ovšem pracuje a vývoj Clementine probíhá velice rychle.

Tiskárny značky HP mají v Linuxu výbornou pověst a není se čemu divit. Pokud je daný model podporován ovladači hplip pak funguje bez problémů a i instalace tiskárny je velice snadná. Seznam podporovaných modelů ovladači hplip naleznete na adrese http://hplipopensource.com/hplip-web/supported_devices/index.html. Je velmi dobré ještě před koupí tiskárny sem nahlédnout, zda je daný model plně podporován.

Postup instalace krok za krokem:

1. zprovozněte tiskárnu dle přiloženého návodu až do bodu, kdy máte vložit instalační CD a na požádání propojit tiskárnu s PC kabelem. Toto platí ve světě Windows, v Linuxu je to trochu jinak. Dojdete-li k tomuto kroku, propojte tiskárnu s PC kabelem (dnes nejspíše USB) a pak nainstalujte ovladače.
2. Ovladače nainstalujete pomocí Sulfuru, nainstalujte balíček hplip. Nebo v příkazové řádce jako root zadejte:equo install hplip
3. jsou-li ovladače nainstalovány, bude třeba provést konfiguraci tiskárny. V příkazové řádce jako root zadejte:hp-setup

   spustí se grafický průvodce, kde zadáte typ připojení (USB nebo jiné), typ tiskárny pozná hplip sám, tři kliknutí a konfigurace je hotova.

4. Pokud je tiskárna připojena přes rozhraní USB bude ještě v Sabayonu potřeba přidat uživatele, kteří budou moci tisknout (defaultně pouze root) do skupiny lp. V příkazové řádce jako root zadejte:
   usermod -a -G lp jmeno_uzivatele

   kde jméno uživatele je přihlašovací nick.

Tím je instalace hotova a nyní již můžete vesele tisknout. Status tiskárny a další informace o ní zjistíte spuštěním programu HP Device Manager (hledejte v menu) nebo skrze tiskový server CUPS (spusťte Firefox a zadejte v něm adresu http://localhost:631).

Má hudební sbírka je velmi rozsáhlá a stále přirůstá. A tak hledám stále technologicky vyspělejší audio kodeky, které mi poskytnou poslouchatelnou kvalitu (nejde mi o high-end) při co nejnižší velikosti hudebních souborů. Ano, dnes sice je internet rychlejší a i harddisky mají čím dál větší kapacitu, ale třeba můj harddisk 1,5 TB mi pomalu začíná být těsný (kde jsou ty doby, kdy harddisk měl jen 750 MB?). Navíc si myslím, že menší soubory jsou praktičtější, snadněji se s nimi manipuluje, stahování je mnohem rychlejší a do flash paměti přehrávače se toho více vejde. Navíc se praktičtěji zálohují. Proč mít 20 CD s MP3, když mohu mít jen jedno dvouvrstvé DVD s M4A?

Níže tedy uvádím základní informace o kodecích rodiny HE-AACv2, které jsou podle mně momentálně pro tyto účely v současné době nejlepší. Jak je to s nimi v Linuxu a kde je získat? Vezmu to kodek po kodeku. Výčet jistě není kompletní a uvítám jakékoli odkazy na další kodeky z této rodiny. (celý příspěvek…)

Video kodek x264 je momentálně, co se kvality výsledného obrazu týče, nejlepším video kodekem, který lze v Linuxu použít. Podává dobrý obraz v plném rozlišení DVD i při poměrně nízkém bitrate (kolem 875 kbps) i ve výchozím nastavení, které používá Mencoder a s ním i jiný software (např. K9copy). Zvědavost mi nedala a tak jsem si pohrál s jeho nastavením ve snaze vymačkat z něj co nejkvalitnější obraz při co nejnižším bitrate, ale při plném rozlišení DVD, jest 720×576 pixelů.

Pokud chcete tento kodek použít v Sabayonu, je třeba nainstalovat následující balíčky: x264 a jeho závislosti, dále gst-plugins-x264 a nebo mediastreamer-x264. Mencoder je součástí balíčku mplayer. (celý příspěvek…)