Určitě jste o něm již něco slyšeli nebo četli. Linux. Asi víte, že patří do stejné kategorie programů jako Windows, tedy mezi operační systémy. A asi též víte, že není stejný jako Windows. Možná Vás napadlo jej jen tak ze zvědavosti vyzkoušet, podívat se na vlastní oči jak ten Linux vypadá a co všechno umí. Ale jak na to? Jak to udělat aniž by jste museli něco na svém současném počítači změnit? Zde uvedený návod Vám v tomto pomůže a krok za krokem Vás provede až do samotného cíle. A co Vás to bude stát? Jen trochu času a cca 10 GB volného místa na harddisku.

Asi též víte, že Linux není jen jeden, ale je ho hned několik variací, kterým se říká distribuce. A jak se liší Linux od Windows, tak se jednotlivé distribuce liší sami mezi sebou. Tento návod je určen pro jednu z těchto distribucí, která se jmenuje Sabayon. Je to italská distribuce, ale nemusíte se bát, umí velmi dobře česky. A jak má Linux několik distribucí, tak i jednotlivé distribuce mají několik edicí. Třeba Sabayon má čtyři edice, které se od sebe odlišují použitým desktopem. Velmi zjednodušeně řečeno, liší se od sebe vzhledem a způsobem ovládání. My budeme dále pracovat s edicí Sabayonu s desktopem KDE (to je zkratka od K Desktop Environment).

Tož konec teorie a teď praxe. Klikněte na tlačítko Více …

Co budeme potřebovat

Potřebovat budeme samotný Sabayon Linux (stáhneme z internetu), program Virtual Box (stáhneme z internetu) a počítač s Windows. Něco málo slov k samotnému počítači. Bude dobré mít co největší paměť RAM, minimálně alespoň 1 GB. Linux se totiž bude muset o výkon Vašeho počítače podělit s Windows a to mu na rychlosti nepřidá. Určitě poběží pomaleji, než kdyby byl instalován přímo na Váš počítač. Jaký vlastně bude postup? Do Windows nainstalujeme program Virtual Box, který nám vytvoří nový virtuální počítač a do tohoto virtuálního počítače nainstalujeme Sabayon Linux. Zní to trochu složitě, ale jak sami uvidíte, nic složitého to není.

Na začátku bude dobré vytvořit si ve složce Dokumenty novou složku, kterou pojmenujeme sabayon. Do této složky budeme stahovat vše potřebné z internetu. A jako první stáhneme samotný Sabayon, klikněte zde na adresu http://debian.mirror.dkm.cz/sabayon/iso/Sabayon_Linux_5.3_x86_K.iso a soubor ISO uložte do adresáře sabayon.

Dále stáhneme Virtual Box kliknutím na adresu http://www.virtualbox.org/wiki/Downloads kde si vybereme verzi pro Windows a soubor EXE uložíme do adresáře sabayon.

Stáhnutí programu Virtual Box

Stáhnutí programu Virtual Box

Při tom se nám může ve Windows objevit okno s bezpečnostním varováním. Není třeba se něčeho bát, klikněte na tlačítko Spustit.

Bezpečnostní upozornění

Bezpečnostní upozornění

Vše potřebné máme tedy stažené a nyní přejdeme k instalaci Virtual Boxu.

Instalace Virtual Boxu

Je velice jednoduchá, dvakrát klikneme na soubor EXE s Virtual Boxem a instalace se spustí. Je dobré zkontrolovat, zda jsme připojeni k internetu. Stačí jen klikat na tlačítko Next a odsouhlasit licenci.

Postup instalace Virtual Boxu

Postup instalace Virtual Boxu

V průběhu instalace se může (nemusí) několikrát objevit okno s dalším bezpečnostním upozorněním. V tomto případě klikáme na tlačítko Pokračovat.

... a další bezpečnostní upozornění

... a další bezpečnostní upozornění

Na konci instalace v posledním okně klikneme na tlačítko Finish a tím je instalace dokončena. Na ploše se objeví ikona Virtual Boxu, pomocí které Virtual Box snadno spustíte.

Závěr instalace Virtual Boxu

Závěr instalace Virtual Boxu

Poprvé se Virtual Box spustí sám a my budeme pokračovat vytvořením a nastavením virtuálního počítače pro instalaci Sabayonu.

Nastavení virtuálního počítače pro Sabayon

Aby nám Sabayon ve Virtual Boxu dobře fungoval, budeme muset Virtual Box nastavit. To znamená vytvořit virtuální počítač. A opět to není nic složitého, jenom to zabere trochu času. Navíc Virtual Box bude s námi hovořit naší mateřštinou. Pusťme se do toho, celkem nás čeká 16 kroků, které popisují obrázky níže. Budeme postupovat podle nich, krok za krokem.

1. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

2. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

2. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

V dalším kroku si vybereme název virtuálního počítače. Je dobré, pokud bude stejný, jako název instalovaného operačního systému (ve Virtual Boxu můžete mít více operačních systémů najednou) a proto jej nazveme Sabayon. Ale pokud budete chtít, můžete si zvolit jiný. Verzi OS volíme Gentoo, neboť Sabayon je s ním příbuzný.

3. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

3. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

4. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

5. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

6. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

V tomto kroku vytvoříme virtuální pevný disk, což je obyčejný soubor s koncovkou .vdi. Na reálném pevném disku tak nevzniknou nové oddíly a nedojde k žádnému přerozdělení.

7. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

8. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

9. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

10. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

10. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

Posledním krokem jsme vytvořili virtuální počítač Sabayon, dále budeme pokračovat v nastavení samotného virtuálního počítače.

11. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

12. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

13. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

14. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

Nyní Virtual Boxu sdělíme kde se nachází ISO soubor se Sabayonem. Pokud jste postupovali přesně dle návodu, bude uložen ve složce sabayon ve Vašich dokumentech. Pokud jste jej uložili jinde, přejděte do složky, kde je ISO soubor uložen. Virtual Box bude tento ISO soubor používat namísto DVD mechaniky. Do budoucna toto změníme tak, aby Sabayon Linux ve virtuálním počítači mohl používat Vaši skutečnou mechaniku.

15. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

16. krok nastavení Virtual Boxu pro Sabayon

Nastavení Virtual Boxu máme tedy hotové. Nyní již spustíme virtuální počítač Sabayon kliknutím na ikonu Spustit.

Spuštění virtuálního počítače

Při spouštění virtuálního počítače nám Virtual Box bude sdělovat některé užitečné informace, které je dobré si přečíst. Pokud virtuální počítač běží, pak tzv. odchytává klávesnici a myš. To znamená, že na stisk kláves a pohyb myši reaguje virtuální počítač a nikoli Windows. Toto lze změnit speciální klávesou, kterou je standardně pravý control (pravá klávesa Ctrl na klávesnici). Když ji stisknete, bude na klávesnici a myš reagovat Windows a ne virtuální počítač, po opětovném stisknutí tomu bude zase naopak.

Informační okno Virtual Boxu

Virtuální počítač nám běží, budeme tedy pokračovat tím, že do něj nainstalujeme Sabayon Linux.

Instalace Sabayonu do virtuálního počítače

Po malé chvilce se nám objeví okno s nabídkou. Pomocí šipek na klávesnici zvolíme volbu: Graphical Installation.

Úvodní nabídka Sabayon Linuxu

Jakmile stiskneme klávesu Enter, bude se spouštět systém, což nějakou chvilku bude trvat. Po naběhnutí systému se automaticky spustí instalátor Sabayonu (jmenuje se Anaconda) a my budeme pokračovat samotnou instalací Sabayon Linuxu do Virtual Boxu. Na tomto místě zmíním jednu důležitou vlastnost Linuxu, rozdílnou od Windows. Linux vždy rozlišuje velká a malá písmenka, myslete na to při zadávání hesel k systému. Při zadávání hesel si též zkontrolujte, zda máte zapnutou numerickou klávesnici. Tak a teď se již pustíme do samotné instalace.

Výběr jazyka instalátoru

Výběr klávesnice

Výběr zařízení pro instalaci Sabayonu

Při instalaci na virtuální pevný disk bude potřeba tento tzv. reinicializovat. Objeví se nám tedy okno s varováním, že všechna data budou ztracena. To se týká pouze reinicializovaného zařízení, tedy virtuálního pevného disku. Data, která máte ve Windows (na skutečném pevném disku) ztracena nebudou. V okně s varováním klikneme na: Reinicializovat a budeme pokračovat v instalaci Sabayonu.

Volba jména počítače

Výběr časové zóny

Volba hesla správce systému

Vytvoření uživatelského účtu

Rozdělení virtuálního pevného disku

V tomto kroku rozdělíme pevný disk. Rozdělovat budeme náš virtuální pevný disk, na kterém ještě nejsou žádné oddíly. Proto zvolíme možnost: Využít veškeré místo.

Formátování virtuálního pevného disku

V tomto kroku dojde k formátování našeho virtuálního pevného disku. Instalátor nám zobrazí jakým způsobem bude pevný disk rozdělen. Nejpravděpodobněji vytvoří dva primární oddíly, přičemž na druhém oddílu vytvoří logické svazky. Může se stát, že rozdělení pevného disku bude jiné, než vidíte na obrázku, není to chybou. Bez ohledu na to, jakým způsobem nám instalátor rozdělí virtuální pevný disk, budeme pokračovat kliknutím na tlačítko Další. Objeví se okno s varováním před formátováním. My formátujeme virtuální pevný disk, na kterém žádná data nejsou a budeme tedy pokračovat kliknutím na tlačítko Formátovat. V dalším okně se nás instalátor zeptá, zda má změny uložit na virtuální pevný disk. Pokračovat budeme kliknutím na tlačítko Zapsat změny na disk a až teprve nyní dojde k rozdělení disku na jednotlivé oddíly a následně proběhne zformátování jednotlivých oddílů, což nějakou chvilku bude trvat.

Instalace zavaděče Sabayonu

V tomto kroku určíme, kam bude zapsán zavaděč Sabayonu. V případě instalace na virtuální pevný disk ponecháme výchozí volbu a to zapsání na zařízení /dev/sda. Asi teď přemýšlíte nad tím, co to je zařízení /dev/sda, vězte tedy, že je to první pevný disk, který instalátor vidí. Ano i zde se Linux od Windows liší. Windows používají pro úložná zařízení označení pomocí velkých písmenek jako je A: nebo C:. Linux má své vlastní značení, pro zařízení na sběrnici SATA používá /dev/sda, pro druhé zařízení pak /dev/sdb/ a pro třetí /dev/sdc. Zařízením mohou být pevné disky, flash paměti, digitální fotoaparáty apod. Pokud je na zařízení několik oddílů, jsou očíslovány, takže například /dev/sda2 je druhý oddíl na prvním pevném disku. CD-ROM a nebo vypalovačky DVD na sběrnici SATA se pak značí /dev/sr0 a pokud máte dvě mechaniky, pak druhá mechanika by nesla označení /dev/sr1 (zde se čísluje od nuly). Zařízení na sběrnici PATA pak nesou označení /dev/hda, /dev/hdb atd. Možná Vám to teď přijde složité, ale je to velmi jednoduché. Navíc to pro práci se systémem nejspíše nebudete vůbec potřebovat, berte to jen jako doplňkovou informaci o tom, co znamená ono /dev/sda.

Po kliknutí na tlačítko Další se Vás instalátor zeptá, zda má nainstalovat jazykové balíčky, které obsahuje instalační médium Sabayonu. Klikneme na Ano, protože tyto balíčky jsou velmi užitečné. A cože je to ten balíček? Programy ve Windows se šíří ve formě instalačních souborů EXE apod. V Linuxu se programy šíří ve formě tzv. balíčků, což jsou soubory určené pro tzv. správce softwaru (v Sabayonu se správce softwaru jmenuje Sulfur). Balíček může obsahovat nejen samotný program, ale i aktualizaci, některou rozšiřující funkci nebo třeba právě jazykové rozšíření. Právě ve správě softwaru se Linux od Windows liší asi nejvíce. Není to složitější než ve Windows, možná právě i naopak, ale je to velmi rozdílné. K tomuto všemu se ještě dostaneme, pojďme pokračovat v instalaci.

Průběh instalace Sabayonu do virtuálního počítače

V tomto kroku již probíhá samotná instalace Sabayonu do virtuálního počítače. V průběhu instalace instalátor kontaktuje server, kde jsou uloženy balíčky se softwarem pro Sabayon (takovým serverům se říká repositáře) a nabídne nám instalaci balíčků s češtinou. Pokračovat budeme kliknutím na tlačítko Ano.

Po dokončení instalace se objeví okno s výzvou k restartování počítače. Klikněte na tlačítko Restartovat.

První start Sabayonu ve virtuálním počítači

Po restartu virtuálního počítače se nám objeví opět nabídka instalačního média.

Úvodní nabídka Sabayon Linuxu

Tentokrát však pomocí šipek na klávesnici vybereme volbu: Boot from first hard disk. Tím spustíme systém, který je nainstalován na virtuálním pevném disku.

Zavaděč Sabayon Linuxu GRUB2

Jako první se nám při startu systému objeví nabídka zavaděče (jmenuje se GRUB2). Pohybovat se v nabídce můžeme pomocí šipek na klávesnici. Pokud do 10 sekund nezměníme výběr, bude automaticky vybrána nejvyšší volba. Pokud se nám nechce čekat stiskneme Enter. Tím bude zahájeno zavádění systému.

Přihlašovací obrazovka uživatelského prostředí KDE

Jakmile bude systém zaveden (průběh uvidíte na obrazovce) objeví se přihlašovací obrazovka, kde zadáme svoje uživatelské jméno a heslo. Po odentrování proběhne start našeho grafického uživatelského prostředí, tedy KDE.

Pracovní plocha prostředí KDE

Jakmile se zobrazí pracovní plocha můžete se pustit do zkoumání systému. Nebojte se, že něco pokazíte. Dobře se po systému rozhlédněte, podívejte se všude kam chcete a klikejte na všechno co Vás jen napadne levým i pravým tlačítkem myši. Co myslíte, kolik rozdílů oproti Windows najdete? A pokud si nebudete vědět s něčím rady, neostýchejte se zeptat na fóru Sabayonu, jistě se najde někdo, kdo Vám poradí. A až nás zkoumání omrzí, budeme potřebovat systém vypnout. Proto si dále ukážeme jak na to.

Vypnutí počítače v prostředí KDE

Klikněte na ikonku nabídky v panelu. Objeví se menu (jmenuje se KickOff) a v něm klikněte na složku Opustit. Ze zobrazené nabídky pak klikněte na Vypnout a v následujícím okně opět klikněte na Vypnout počítač.

Celoobrazovkový režim Virtual Boxu

Pokud se Vám nelíbí, že je Sabayon pouze v okně, můžete si jej díky Virtual Boxu roztáhnout na celou obrazovku. Jednak můžete si celoobrazovkový režim naklikat tak, jak vidíte na obrázku a nebo mnohem rychlejší způsob je použít klávesovou zkratku Pravý Ctrl a F na klávesnici (obě klávesy stiskněte současně).

A na závěr

A na závěr ještě přenastavíme Virtual Box.

Přenastavení Virtual Boxu

Na začátku instalace Sabayonu do Virtual Boxu jsme si nastavili Virtual Box tak, aby používal ISO soubor namísto mechaniky CD/DVD. Nyní si Virtual Box nastavíme tak, aby používal skutečnou CD/DVD mechaniku. Po vypnutí Sabayonu klikněte na tlačítko Nastavení a v okně s nastavením pak klikněte na položku Úložiště a dle postupu v obrázku vyberte skutečnou CD/DVD mechaniku, která se ve Virtual Boxu skrývá pod názvem “hostitelská jednotka”.

A jsme na konci. Kdykoli budete chtít spustit Sabayon, stačí jen v menu Windows spustit Virtual Box a v něm pak virtuální počítač se Sabayonem. Doufám, že se Vám bude Sabayon líbit a i když třeba ne, alespoň si můžete říct, že jste poznali něco nového. Ztráta času to určitě není. Enjoy 🙂