Určitě jste o něm již něco slyšeli nebo četli. Linux. Asi víte, že patří do stejné kategorie programů jako Windows, tedy mezi operační systémy. A asi též víte, že není stejný jako Windows. Možná Vás napadlo jej jen tak ze zvědavosti vyzkoušet, podívat se na vlastní oči jak ten Linux vypadá a co všechno umí. Ale jak na to? Jak to udělat aniž by jste museli něco na svém současném počítači změnit? Zde uvedený návod Vám v tomto pomůže a krok za krokem Vás provede až do samotného cíle. A co Vás to bude stát? Jen trochu času a cca 10 GB volného místa na harddisku.
Asi též víte, že Linux není jen jeden, ale je ho hned několik variací, kterým se říká distribuce. A jak se liší Linux od Windows, tak se jednotlivé distribuce liší sami mezi sebou. Tento návod je určen pro jednu z těchto distribucí, která se jmenuje Sabayon. Je to italská distribuce, ale nemusíte se bát, umí velmi dobře česky. A jak má Linux několik distribucí, tak i jednotlivé distribuce mají několik edicí. Třeba Sabayon má čtyři edice, které se od sebe odlišují použitým desktopem. Velmi zjednodušeně řečeno, liší se od sebe vzhledem a způsobem ovládání. My budeme dále pracovat s edicí Sabayonu s desktopem KDE (to je zkratka od K Desktop Environment).
Tož konec teorie a teď praxe. Klikněte na tlačítko Více …
Co budeme potřebovat
Potřebovat budeme samotný Sabayon Linux (stáhneme z internetu), program Virtual Box (stáhneme z internetu) a počítač s Windows. Něco málo slov k samotnému počítači. Bude dobré mít co největší paměť RAM, minimálně alespoň 1 GB. Linux se totiž bude muset o výkon Vašeho počítače podělit s Windows a to mu na rychlosti nepřidá. Určitě poběží pomaleji, než kdyby byl instalován přímo na Váš počítač. Jaký vlastně bude postup? Do Windows nainstalujeme program Virtual Box, který nám vytvoří nový virtuální počítač a do tohoto virtuálního počítače nainstalujeme Sabayon Linux. Zní to trochu složitě, ale jak sami uvidíte, nic složitého to není.
Na začátku bude dobré vytvořit si ve složce Dokumenty novou složku, kterou pojmenujeme sabayon. Do této složky budeme stahovat vše potřebné z internetu. A jako první stáhneme samotný Sabayon, klikněte zde na adresu http://debian.mirror.dkm.cz/sabayon/iso/Sabayon_Linux_5.3_x86_K.iso a soubor ISO uložte do adresáře sabayon.
Dále stáhneme Virtual Box kliknutím na adresu http://www.virtualbox.org/wiki/Downloads kde si vybereme verzi pro Windows a soubor EXE uložíme do adresáře sabayon.
Při tom se nám může ve Windows objevit okno s bezpečnostním varováním. Není třeba se něčeho bát, klikněte na tlačítko Spustit.
Vše potřebné máme tedy stažené a nyní přejdeme k instalaci Virtual Boxu.
Instalace Virtual Boxu
Je velice jednoduchá, dvakrát klikneme na soubor EXE s Virtual Boxem a instalace se spustí. Je dobré zkontrolovat, zda jsme připojeni k internetu. Stačí jen klikat na tlačítko Next a odsouhlasit licenci.
V průběhu instalace se může (nemusí) několikrát objevit okno s dalším bezpečnostním upozorněním. V tomto případě klikáme na tlačítko Pokračovat.
Na konci instalace v posledním okně klikneme na tlačítko Finish a tím je instalace dokončena. Na ploše se objeví ikona Virtual Boxu, pomocí které Virtual Box snadno spustíte.
Poprvé se Virtual Box spustí sám a my budeme pokračovat vytvořením a nastavením virtuálního počítače pro instalaci Sabayonu.
Nastavení virtuálního počítače pro Sabayon
Aby nám Sabayon ve Virtual Boxu dobře fungoval, budeme muset Virtual Box nastavit. To znamená vytvořit virtuální počítač. A opět to není nic složitého, jenom to zabere trochu času. Navíc Virtual Box bude s námi hovořit naší mateřštinou. Pusťme se do toho, celkem nás čeká 16 kroků, které popisují obrázky níže. Budeme postupovat podle nich, krok za krokem.
V dalším kroku si vybereme název virtuálního počítače. Je dobré, pokud bude stejný, jako název instalovaného operačního systému (ve Virtual Boxu můžete mít více operačních systémů najednou) a proto jej nazveme Sabayon. Ale pokud budete chtít, můžete si zvolit jiný. Verzi OS volíme Gentoo, neboť Sabayon je s ním příbuzný.
V tomto kroku vytvoříme virtuální pevný disk, což je obyčejný soubor s koncovkou .vdi. Na reálném pevném disku tak nevzniknou nové oddíly a nedojde k žádnému přerozdělení.
Posledním krokem jsme vytvořili virtuální počítač Sabayon, dále budeme pokračovat v nastavení samotného virtuálního počítače.
Nyní Virtual Boxu sdělíme kde se nachází ISO soubor se Sabayonem. Pokud jste postupovali přesně dle návodu, bude uložen ve složce sabayon ve Vašich dokumentech. Pokud jste jej uložili jinde, přejděte do složky, kde je ISO soubor uložen. Virtual Box bude tento ISO soubor používat namísto DVD mechaniky. Do budoucna toto změníme tak, aby Sabayon Linux ve virtuálním počítači mohl používat Vaši skutečnou mechaniku.
Nastavení Virtual Boxu máme tedy hotové. Nyní již spustíme virtuální počítač Sabayon kliknutím na ikonu Spustit.
Při spouštění virtuálního počítače nám Virtual Box bude sdělovat některé užitečné informace, které je dobré si přečíst. Pokud virtuální počítač běží, pak tzv. odchytává klávesnici a myš. To znamená, že na stisk kláves a pohyb myši reaguje virtuální počítač a nikoli Windows. Toto lze změnit speciální klávesou, kterou je standardně pravý control (pravá klávesa Ctrl na klávesnici). Když ji stisknete, bude na klávesnici a myš reagovat Windows a ne virtuální počítač, po opětovném stisknutí tomu bude zase naopak.
Virtuální počítač nám běží, budeme tedy pokračovat tím, že do něj nainstalujeme Sabayon Linux.
Instalace Sabayonu do virtuálního počítače
Po malé chvilce se nám objeví okno s nabídkou. Pomocí šipek na klávesnici zvolíme volbu: Graphical Installation.
Jakmile stiskneme klávesu Enter, bude se spouštět systém, což nějakou chvilku bude trvat. Po naběhnutí systému se automaticky spustí instalátor Sabayonu (jmenuje se Anaconda) a my budeme pokračovat samotnou instalací Sabayon Linuxu do Virtual Boxu. Na tomto místě zmíním jednu důležitou vlastnost Linuxu, rozdílnou od Windows. Linux vždy rozlišuje velká a malá písmenka, myslete na to při zadávání hesel k systému. Při zadávání hesel si též zkontrolujte, zda máte zapnutou numerickou klávesnici. Tak a teď se již pustíme do samotné instalace.
Při instalaci na virtuální pevný disk bude potřeba tento tzv. reinicializovat. Objeví se nám tedy okno s varováním, že všechna data budou ztracena. To se týká pouze reinicializovaného zařízení, tedy virtuálního pevného disku. Data, která máte ve Windows (na skutečném pevném disku) ztracena nebudou. V okně s varováním klikneme na: Reinicializovat a budeme pokračovat v instalaci Sabayonu.
V tomto kroku rozdělíme pevný disk. Rozdělovat budeme náš virtuální pevný disk, na kterém ještě nejsou žádné oddíly. Proto zvolíme možnost: Využít veškeré místo.
V tomto kroku dojde k formátování našeho virtuálního pevného disku. Instalátor nám zobrazí jakým způsobem bude pevný disk rozdělen. Nejpravděpodobněji vytvoří dva primární oddíly, přičemž na druhém oddílu vytvoří logické svazky. Může se stát, že rozdělení pevného disku bude jiné, než vidíte na obrázku, není to chybou. Bez ohledu na to, jakým způsobem nám instalátor rozdělí virtuální pevný disk, budeme pokračovat kliknutím na tlačítko Další. Objeví se okno s varováním před formátováním. My formátujeme virtuální pevný disk, na kterém žádná data nejsou a budeme tedy pokračovat kliknutím na tlačítko Formátovat. V dalším okně se nás instalátor zeptá, zda má změny uložit na virtuální pevný disk. Pokračovat budeme kliknutím na tlačítko Zapsat změny na disk a až teprve nyní dojde k rozdělení disku na jednotlivé oddíly a následně proběhne zformátování jednotlivých oddílů, což nějakou chvilku bude trvat.
V tomto kroku určíme, kam bude zapsán zavaděč Sabayonu. V případě instalace na virtuální pevný disk ponecháme výchozí volbu a to zapsání na zařízení /dev/sda. Asi teď přemýšlíte nad tím, co to je zařízení /dev/sda, vězte tedy, že je to první pevný disk, který instalátor vidí. Ano i zde se Linux od Windows liší. Windows používají pro úložná zařízení označení pomocí velkých písmenek jako je A: nebo C:. Linux má své vlastní značení, pro zařízení na sběrnici SATA používá /dev/sda, pro druhé zařízení pak /dev/sdb/ a pro třetí /dev/sdc. Zařízením mohou být pevné disky, flash paměti, digitální fotoaparáty apod. Pokud je na zařízení několik oddílů, jsou očíslovány, takže například /dev/sda2 je druhý oddíl na prvním pevném disku. CD-ROM a nebo vypalovačky DVD na sběrnici SATA se pak značí /dev/sr0 a pokud máte dvě mechaniky, pak druhá mechanika by nesla označení /dev/sr1 (zde se čísluje od nuly). Zařízení na sběrnici PATA pak nesou označení /dev/hda, /dev/hdb atd. Možná Vám to teď přijde složité, ale je to velmi jednoduché. Navíc to pro práci se systémem nejspíše nebudete vůbec potřebovat, berte to jen jako doplňkovou informaci o tom, co znamená ono /dev/sda.
Po kliknutí na tlačítko Další se Vás instalátor zeptá, zda má nainstalovat jazykové balíčky, které obsahuje instalační médium Sabayonu. Klikneme na Ano, protože tyto balíčky jsou velmi užitečné. A cože je to ten balíček? Programy ve Windows se šíří ve formě instalačních souborů EXE apod. V Linuxu se programy šíří ve formě tzv. balíčků, což jsou soubory určené pro tzv. správce softwaru (v Sabayonu se správce softwaru jmenuje Sulfur). Balíček může obsahovat nejen samotný program, ale i aktualizaci, některou rozšiřující funkci nebo třeba právě jazykové rozšíření. Právě ve správě softwaru se Linux od Windows liší asi nejvíce. Není to složitější než ve Windows, možná právě i naopak, ale je to velmi rozdílné. K tomuto všemu se ještě dostaneme, pojďme pokračovat v instalaci.
V tomto kroku již probíhá samotná instalace Sabayonu do virtuálního počítače. V průběhu instalace instalátor kontaktuje server, kde jsou uloženy balíčky se softwarem pro Sabayon (takovým serverům se říká repositáře) a nabídne nám instalaci balíčků s češtinou. Pokračovat budeme kliknutím na tlačítko Ano.
Po dokončení instalace se objeví okno s výzvou k restartování počítače. Klikněte na tlačítko Restartovat.
První start Sabayonu ve virtuálním počítači
Po restartu virtuálního počítače se nám objeví opět nabídka instalačního média.
Tentokrát však pomocí šipek na klávesnici vybereme volbu: Boot from first hard disk. Tím spustíme systém, který je nainstalován na virtuálním pevném disku.
Jako první se nám při startu systému objeví nabídka zavaděče (jmenuje se GRUB2). Pohybovat se v nabídce můžeme pomocí šipek na klávesnici. Pokud do 10 sekund nezměníme výběr, bude automaticky vybrána nejvyšší volba. Pokud se nám nechce čekat stiskneme Enter. Tím bude zahájeno zavádění systému.
Jakmile bude systém zaveden (průběh uvidíte na obrazovce) objeví se přihlašovací obrazovka, kde zadáme svoje uživatelské jméno a heslo. Po odentrování proběhne start našeho grafického uživatelského prostředí, tedy KDE.
Jakmile se zobrazí pracovní plocha můžete se pustit do zkoumání systému. Nebojte se, že něco pokazíte. Dobře se po systému rozhlédněte, podívejte se všude kam chcete a klikejte na všechno co Vás jen napadne levým i pravým tlačítkem myši. Co myslíte, kolik rozdílů oproti Windows najdete? A pokud si nebudete vědět s něčím rady, neostýchejte se zeptat na fóru Sabayonu, jistě se najde někdo, kdo Vám poradí. A až nás zkoumání omrzí, budeme potřebovat systém vypnout. Proto si dále ukážeme jak na to.
Klikněte na ikonku nabídky v panelu. Objeví se menu (jmenuje se KickOff) a v něm klikněte na složku Opustit. Ze zobrazené nabídky pak klikněte na Vypnout a v následujícím okně opět klikněte na Vypnout počítač.
Pokud se Vám nelíbí, že je Sabayon pouze v okně, můžete si jej díky Virtual Boxu roztáhnout na celou obrazovku. Jednak můžete si celoobrazovkový režim naklikat tak, jak vidíte na obrázku a nebo mnohem rychlejší způsob je použít klávesovou zkratku Pravý Ctrl a F na klávesnici (obě klávesy stiskněte současně).
A na závěr
A na závěr ještě přenastavíme Virtual Box.
Na začátku instalace Sabayonu do Virtual Boxu jsme si nastavili Virtual Box tak, aby používal ISO soubor namísto mechaniky CD/DVD. Nyní si Virtual Box nastavíme tak, aby používal skutečnou CD/DVD mechaniku. Po vypnutí Sabayonu klikněte na tlačítko Nastavení a v okně s nastavením pak klikněte na položku Úložiště a dle postupu v obrázku vyberte skutečnou CD/DVD mechaniku, která se ve Virtual Boxu skrývá pod názvem “hostitelská jednotka”.
A jsme na konci. Kdykoli budete chtít spustit Sabayon, stačí jen v menu Windows spustit Virtual Box a v něm pak virtuální počítač se Sabayonem. Doufám, že se Vám bude Sabayon líbit a i když třeba ne, alespoň si můžete říct, že jste poznali něco nového. Ztráta času to určitě není. Enjoy 🙂
Srpen 13th, 2010 on 00:59
Velmi hezká práce! To muselo zabrat času ;-). Skutečně krok po kroku a pochopitelné i pro začátečníka, jako jsem já:-D! Děkuju!
Srpen 13th, 2010 on 12:43
jak jsem psal již na foru – skvělý článek!
kdo má účet na vybrali.sme.sk a článek se mu líbil, klikněte prosím zde: http://vybrali.sme.sk/c/Jak-bezpecne-vyzkouset-Sabayon-Linux-na-pocitaci-s-Windows/
linkuj.cz: http://linkuj.cz/?id=show&viewnr=4&typ=0&par=120151
Srpen 16th, 2010 on 07:32
pletu se nebo sabayon ma vlastni virtualizacni nastroj jiz v zakladu a nemusime tedy instalovat dalsi program a jen vyuzit tento co je na DVD? 🙂 myslim, ze u verze 5.0 jsem ho tam videl ve windows….
Srpen 16th, 2010 on 19:44
Ano, něco takového tam skutečně je, ale jestli jsem to dobře pochopil, nejde o virtualizační nástroj, ale o obdobu Cygwinu. Bohužel mi to nešlo nainstalovat a tak jsem se nemohl podívat na to, jak to vypadá. Jestli s tím má někdo nějakou zkušenost, poreferujte …
Jinak díky moc za chválu, to potěší … 🙂
Srpen 17th, 2010 on 11:53
Moc pěkný návod. Musela s tím být hromada práce. Jen jsem zvědavý, jestli po tak krásném a blbuvzdorném návodu přežije nováček setkání s realitou GNU/Linuxu a to je nutnost čtení readme, howto, man, wiki, informací z conf souborů, hledání na webu a hlavně snahu všechno neodbít systémem install/uninstall, když to nefunguje hned 🙂 Jinak ještě jednou super počin.
Srpen 18th, 2010 on 17:15
Nevím jestli to všechno je nutné, ne každý narazí na nějaký problém. Samo sebou je lepší, když nováček na problém nenarazí, což myslím prostředí Virtual Boxu splňuje dobře a při instalaci na reálný počítač je to buď a nebo. Myslím ale, že ten, kdo si Linux osahá ve VB má větší naději problém vyřešit, než ten, kdo to zkouší hned “natvrdo”. A pak je tu fórum … 🙂 snadněji se poradí někomu, kdo už systém alespoň trochu zná, než tomu, kdo o něm zbla ví.
Srpen 19th, 2010 on 17:59
Umiyaki: ale to se musi delat i u Windows a muselo se to delat vzdy… to neni jen domena Linuxu…. to si pletes dojmy s pojmy. Hlavne prave proto, ze Windows je to uplne jedno a klidne ti tu operaci nechaj provest aniz by jsi o tom neco vedel, jsou proto tak deravym systemem… Zato linux muze pouzivat kazdy, ale spravovat jen ten, co tomu rozumi…. Tedy jasna politika. Nainstaluji pouzivam… chci neco zmenit, bud to znam a vim a nebo pozadam toho co mi to nainstaloval… a tak vznika bezpecny system 🙂
Srpen 20th, 2010 on 01:49
Musí se jenom umřít… Všechno ostatní je jen o tom k čemu tě dokope život nebo ty sám. Jakmile budou distribuce postavené na Linuxu plně klikací(což už se u některých děje), většina uživatelů se vykašle na to něco číst a ztratí/nikdy nezíská tento návyk stejně jako lidé užívající Windows. Tvoje snová představa o perfektně fungujícím a bezpečném OS, který může instalovat a spravovat jen odborník vezme za své ve chvíli většího rozšíření GNU/Linuxu mezi lidi a “zdokonalením” grafických udělátek, která dají do rukou uživatelů větší moc nad správou systému. KDE to vyřešilo dobře. Vytvořilo 30 dialogů s nastavováním barviček a vzhledu a pak už neopatrnému uživateli nezbývá síla na to, aby zmršil v systému něco podstatného.
Srpen 20th, 2010 on 15:11
moje predstava neni snova… on linux tak ted funguje… aspon u nas v rodine. Zatim co jedna polovina jede na widnows a neustale dela reinstal druha polovina se nechala mnou zlakat a jim delam aktualizace a instalace systemu jen ja… zjistili, ze nepotrebuji nic instalovat, rekli si co tam chtej a to tam maji a funguje jim to uz dva roky… Muj system je rozbouranej jen proto ze ja si furt hraju a neco zkousim, ale to je neco jineho…. Obycejny uzivatel by nemel mit pristup k srdci systemu. Nastaveni barvicek pozdai a vzhledu proc ne… to je ale tak vse… To si myslim….