První den s Gnome 3

Vůbec nemám ambice psát recenzi na nový Gnome, jelikož jsem tento desktop nikdy seriózně nepoužíval. Proto si myslím, že nejsem kopmpetentní, abych tak řekl, k plnohodnotné recenzi. Ale když jsem si všiml, že již vývojáři Sabayonu zařadili do aktualizací tento kontroverzní desktop, a je kolem něj tolik ruchu, nedalo mi to a rozhodl jsem se ho trochu otestovat. Při zkoušení jsem nacvakal pár snímků a získal několik poznatků o které se níže podělím.

26.8.2011 – doplněno vypnutí systému

Instalace

Nainstalovat se dá celkem standardně metabalíčkem a  žádný zádrhel se nekonal. Pouze po prvním přihlášení Gnome očekávaně hlásilo nouzový desktop, jak jsem již uváděl v předchozí zprávě o Gnome 3.

equo install gnome-base/gnome

Používání

Na první letmý pohled se nové Gnome příliš neliší od minulé verze. To se ovšem změní po objevení Gnome shellu, po stisknutí zkratky Alt+F1. V okně jsou pak vidět vlevo spuštěné aplikace a oblíbené programy, v prostředku náhled oken aktuálního desktopu, nebo seznam aplikací, a vpravo částečně zasunutý seznam ploch.

Seznam ploch  se dá po najetí myši k pravému okraji otevřít a přepínat tak v něm mezi plochami myší. Klávesnicí je to mimochodem také možné, po stisknutí Ctrl+Alt+šipka [nahoru|dolů] při normálním zobrazení a není tak potřeba spouštět menu. Přepnutí pomocí klávesnice se indikuje náhledem se značkou šipky. Na stejném obrázku je vidět kde se zobrazují systémová upozornění.

Dále je možné se při zapnutém menu vlevo nahoře přepnout na seznam aplikací a vybírat tak interaktivně myší mezi aplikacemi a vpravo mezi kategoriemi aplikací. Lepší ale mi připadá volba na kterou jsem zvyklý, tedy rovnou po spuštění menu začít psát část textu z názvu nebo popisu aplikace klávesnicí, čímž se po každém písmenu aplikuje na všechny aplikace filtr. Po vyfiltrovaných položkách lze pak pojíždět i klávesnicí [nahoru|dolů]

Programy lze přes pravé tlačítko přidávat mezi oblíbené do levého sloupce aplikací.

Nastavení systému lze provádět přes stejnojmennou skupinu nástrojů, která se příliš od minulé verze, jestli si dobře vzpomínám, neliší. Obsahuje sadu nástrojů na základní správu systému jako třeba nastavení hodin s možností ponechat správu času na NTP síťovém serveru, ….

… velice jednoduché nastavení sítě,…

… zpřístupnění, jehož některé komponenty lze zapínat také z hlavní lišty desktopu,…

… klávesnice, jejíž nastavení dělení rozložení je velice spolehlivé, na rozdíl od XFCE, které momentálně používám a právě tato věc mi tam často bohužel nefunguje jak má,…

… myši a další havěti. Zde jsem ale narazil na problém, že mi začal notebook poněkud funět a tak jsem hledal příčinu. Nalezl jsem jí v procesu syndaemon, který vytěžoval jeden z procesorů naplno. Trochu jsem pohledal a zjistil jsem, že to dělá nastavení touchpadu “Vypnout touchpad při psaní”, které jsem si předtím zaškrtl, a nyní, po odšrtnutí se proces umoudřil a nechal můj systém v klidu. Nechal jsem tedy volbu vypnutou.

Dále je zde nástroj Pokročilé vyladění, kterým lze měnit vzhled systému.

Pokročilé vyladění (Tweak tool) je asi ještě ne zcela odladěný nástroj, dle chyb přetékajících přepínačů a seznamů.

Ve sledování systému, lze pohodlně hlídat základní systémové zdroje, prohlížet a zabíjet procesy.

Task manager má jednu fíčuru na kterou jsem přišel omylem, když mi sklouzl prst na klávesnici. Při přepínání tasků, neboli úloh, neb chcete-li programů, pomocí Alt+Tab, se zobrazují ikony programů. Pokud k programu chcete zobrazit náhled stačí stále podržet Alt a z klávesy Tab překlikněte na klávesu nad ním (český středník), zobrazí se tak náhled aplikace pod ikonou. Stejně tak lze ale použít šipku dolů, to ale zaměstná další ruku.

Pomocí Alt+F2 se jako obvykle zobrazí dialog pro spuštění příkazu. Potěšila mě velice jednoduchá možnost restartování Gnome, aniž by se ukončily aktuálně spuštěné programy. To stačí do Alt+F2 dialogu napsat písmeno “r” (jako restart) a stisknout Enter. Mimochodem takto musíte obnovit desktop při nastavování vzhledů, jinak se změna neprojeví hned. Pomocí spouštěcího dialogu lze startovat programy, tak si rovnou nastavím pravé tlačítko myši, jak jsem zvyklý, tedy na změnu velikosti okna. Udělá se to spuštěním gconf-editor a pak nalézt volbu resize_width_right_button ve stromě /apps/metacity/general/ a zaškrtnout. Zjistil jsem, že také existuje jakýsi dconf-editor, ten je však poněkud chudší, než jeho starší bratříček a jeho účel jsem tak příliš nepochopil.

Gnome také zobrazuje příjemné velké náhledové ikony akcí, třeba při změně hlasitosti, nebo při přepínání desktopu, jak už bylo vidět na jednom obrázku výše.

Funguje také slučování oken. U sloučených položek se v dolní části task manageru pod ikonou zobrazí malá šipka a po najetí na sloučenou položku přes Alt+Tab se ukážou náhledy sloučených oken, z kterých je možné si vybrat myší nebo šipkami.

Také zde jak jsem zjistil funguje tiling (bůhví jak se to řekne česky), neboli skládání do dlaždic. Po přiblížení aplikace k okraji obrazovky se bude aplikace snažit vyplnit polovinu obrazovky. Při přiblížení k hornímu se bude nabízet maximalizace.

Vypínání

A ještě na závěr několik slov o vypínání. Odhlášení a uspání se dá provést v Gnome snadno, ale jak vypnout celý počítač. No také snadno, ale je to poněkud skryto a je k tomu potřeba pomoc klávesnice. Pro vypnutí systému podržte klávesu alt a volba Uspat do paměti se změní na Vypnout…, kde pak je v následujícím dialogu na výběr mezi restartem a vypnutím (kliknutím na obrázek vpravo se zobrazí animace jak to funguje).

Závěr

První den seznamování s Gnome 3 mám za sebou. Pokud ale chceme poznat “nepřítele”, musíme si ho držet při těle. Budu se snažit Gnome teď nějakou dobu používat. Zatím mě nic neodpudilo, ale také snad ani nepřilákalo. Co se mi ale líbí je Gnome shell. Dobře se s ním pracuje a je rychlý. Vadí mi snad jen že ignoruje v některých případech šipky doprava a doleva. To je ale jen drobnost (třeba jen dočasná). Také bych ale musel trochu odladit Conky, pokud bych Gnome chtěl používat dlouhodobě, jelikož mi ho horní lišta trochu kryje. Také mě trochu překvapilo, že mi (pouze některá) okna zalézají pod Conky a tak sem Conky nakonec dočasně vypnul. Ale to je také drobnost.

Překvapila mě ale absence jakýchkoli widgetů, ne že bych je používal, vystačím si s Conky, ale věřím, že jako jsou uživateli KDE využívány, i zde by našly uplatnění.